28.07.2020

Na úvod jen napíšu, že i přes dokonale naplánovaný výlet stačí maličkost a všechna příprava, nálada a těšení může přijít na zmar. Tentokráte tou maličkostí byl jogurt..

Jogurt, nejogurt, vyrazili jsme do Frenštátu pod Radhoštěm. Vznikla tam naučná stezka Beskydské nebe, kterou jsme chtěli dneska prozkoumat. Vyjeli jsme až ke skokanskému můstku, kde jsme zaparkovali auto. Na vlastní oči jsme se přesvědčili, že skokani na lyžích asi opravdu nemůžou trpět závratěmi z výšky :). Vydali jsme se podívat na krásný amfiteátr se siluetami dravých ptáků a pak se prošli po chodníku v korunách stromů, na kterém bylo několik zajímavých zastavení. Další zastávkou byl bosý chodníček, který jsme nejprve nemohli najít. Po cestě jsme narazili na krásné lesní hřiště. Pak už jsme viděli nádhernou zvoničku a za ní objevil Samík i bosý chodníček, který jsme hned vyzkoušeli.

Výhled trošku kazila opuštěná útulna Pantáta a Panimáma, opravdu velká škoda, že tak nádherné budovy chátrají.

Další zastávkou pak byla krásná Lurdská kaplička, v jejíž těsné blízkosti byla další opuštěná stavba – Koliba nad Vlčinou. U kapličky jsme si dali svačinu a pokračovali k Mařenčině studánce. Pak jsme kolem památníku Břetislava Bartoše sešli do údolí k řece Lubině. A najednou jsme byli dole pod můstky. Lanovka nebyla v provozu, takže nám nezbylo nic jiného než si vyšlápnout nahoru všech 428 schodů. No, mákli jsme si slušně.

Na oběd jsme si zajeli do Hospůdky Na Maraláku, na kterou jsme slyšeli samou chválu, a i my se musíme přidat. Opravdu jsme si pochutnali. Teda až na Berníka, kterému jsme objednali jeho oblíbené těstoviny a které Berník okomentoval, že jsou blé a prostě je nechtěl..

Pak jsme se ještě zajeli podívat po téměř 10 letech na místo činu, tedy k památníku v Trojanovicích, kde jsme si řekli s Míšou ano 🙂 Samík nám tam udělal nějaké vzpomínkové fotky a pak už jsme frčeli domů.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

27.07.2020

Konečně je tady čas dovolené a touto dobou jsme měli poprvé všichni společně letět letadlem. Nicméně to nevyšlo, ale my se nenecháme rozhodit. Vždyť i u nás je tak krásně. Aspoň zajedeme na výlety, které jsme neustále odkládali až na někdy.

Dneska jsme vyrazili na Bílou. Ve spodní stanici lanovky jsme si koupili lístky a půjčili si pašerácký vak. Čtyřmístná lanovka nás vyvezla nahoru na začátek pašerácké stezky. Vydali jsme se po stopách pašeráků, okusili něco málo dobrodružství, která zažívali a dozvěděli se spoustu zajímavých věcí. Samík využil i nový kompas, který dostal od tety Terky k narozeninám a naučil se s ním pracovat. Berník byl nadšený ze všech lan a průlízek a ač malý vzrůstem, bezhlavě se vrhal vstříc všem překážkám.

Na konci stezky byla ještě odbočka k obůrce, takže jsme se vyrazili podívat i tam. Obdivovali jsme daňky, jeleny a muflony. Jen jezevec se nám neukázal a to jsme se na něho tak těšili… Zpátky jsme se vydali kolem Loveckého zámečku a podél řeky zpátky k parkovišti. Po cestě je několik krásných hřišť, pingpong, workoutové hřiště, takže se cesta docela protáhla. Berník, který to skoro vše ušel sám, byl už značně unavený, takže jsme se rozhodli, že návštěvu dětského parku necháme na příště a zajeli jsme si na oběd do Frýdlantu Nové vsi do penzionu Ydyskeb na oběd. Čekání na jídlo jsme si s Berniem zkrátili na hezkém dětském hřišti. Po luxusním obědě jsme se autem přesunuli domů. Děti jsou opět plné energie a vymýšlejí, co bychom podnikli, my rodiče jsme zralí jít do postele 😄.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

4.7.2020

Rok utekl jako voda a prázdniny jsou tu. A s prázdniny jsou u nás spojené s oslavami narozenin. Tentokrát se jednalo o oslavu Samíka a Domči od sestry Monči.

Oslava se konala u babičky na chatě, každý dovezl něco a mohlo se slavit a hodovat. Po sfouknutí svíček na dortu dostali kluci dárky – Samík tričko Brawl Stars (i když ne s Leonem) a Domča Lego motorku s kapitánem Amerikou. Po zbytek dne si děti hrály, Berník měl neustále něco na práci – zametání, sekání zahrady, sbírání rybízu, a podobně, Samík s Domčou závodili s auty, Beky se držela Monči a všichni si hráli s vodní dráhou.

Večer jsme si pak opekli špekáčky. Samík se prohlásil správcem ohně a oheň připravil a udržoval. Šlo mu to moc hezky.

Pak následovala diskuze, kdo všechno bude spát venku. Míša měl postavený tarp, tentokrát ve tvaru áčka a bylo domluvené, že tam bude spát se Samíkem. To nalákalo Domču a nakonec to skončilo tím, že Lukáš postavil stan, kde s Domčou spali.

Ráno pak už byla jen snídaně, balení a úklid a hurá domů.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

26. – 27.6.2020

Po minulém ročníku akce spaní pod stanem pro děti jsme se letos těšili na její pokračování a plánovali jsme se zúčastnit všichni i s Berníkem a Chilli. Nakonec s námi jela i Anička od sestřenky Lucky, takže nás bylo jak malých myší..

Počasí se bohužel nevyvíjelo úplně dle představ, jelikož už týden v kuse vytrvale pršelo. Termín se blížil a déšť byl den ode dne silnější. Nakonec se musela akce o týden odložit.

Další týden už to vypadalo s počasím lépe a pršet už nemělo. Přišel pátek, počasí vypadalo slibně, jen na noc to vypadalo na menší přeháňku. Začali jste tedy balit. A že toho bylo – stan, čtyři spacáky, tarp (plachta), karimatky, podložky pod karimatky, jídlo, pití, nějaké to oblečení na večer, misky pro Chilli, no prostě věcí jak na čtrnáctidenní dovolenou, které nám zaplnily celý kufr. Cesta na místo pak trvala pět minut. Pak jsme se dali do vybalování a stavění stanů a přístřešku na spaní.

Stany jsme měli hotové za chvilku, přístřešek z plachty Míša stavěl poprvé a tak mu to zabralo delší dobu. Nakonec se vše povedlo a vyšlo to akorát – právě začínal program pro děti.

Děti se nejprve rozdělily do dvou týmů – Bambusáci a 🐼gang (pandagang).

První soutěž byla o přenášení vody. Větší děti dráhu absolvovaly v těžkých hasičských botech, menší ve svých. Úkolem bylo co nejrychleji přenést vodu z nádrže do svého týmového kbelíku.

U další soutěže měly děti zavázané oči a musely poslepu projít za asistence staršího navigátora soutěžní okruh. Ukázalo se, kdo má problém rozeznat pravou a levou ruku, ale jinak vše proběhlo bez problémů a hlavně diváci se bavili.

Pak ještě následovalo přetahování týmů v provaze a ujídání zavěšených sušenek z branky. Po takovém výkonu obou týmů se všichni posilnili opečenými buřty a mezitím se mohly spočítat výsledky. O chlup soutěž vyhrál 🐼gang, ale zaslouženou a krásnou medaili a diplom dostali všichni soutěžící.

Závěrečným bodem byla pak stezka odvahy, kterou navštívil i čert „z Rakouska“. Po návratu ze stezky jsme se už všichni uložili do stanů. Sice s tím byl trošku zmatek, protože Samík se nemohl rozhodnout, zda bude spát s Frantou a nebo v jiném stanu, a několikrát se stěhoval ze stanu do stanu. Nakonec bylo obsazení stanů následující: Maki + Berník + Chilli, Samík + Anička, Míša. Dali jsme si dobrou noc a hurá spát.

Chvilku po tom začla bouřka a docela silný déšť. Míša zjistil pár nedostatků v postaveném přístřešku a tak mu trošku zateklo pod karimatku, ale po drobných úpravách už byl v suchu. Sice trošku stísněný, ale v suchu. Což se nedalo říct o Maki s Berníkem, kterým do stanu nateklo a musela se s ním a Chilli uprostřed noci stěhovat do rodinného stanů k Frantovi a Tondovi. Několik dalších stanujících se stěhovalo taky – ať už z důvodu mokra a nebo strachu z bouřky..

Ráno už pak bylo o sušení, balení, snídani o loučení. I přes bouřku se akce moc povedla a my děkujeme pořadatelům a všem zúčastněným za parádní zážitky a těšíme se na příští rok.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•