(15.01.2022)
Další víkend před námi a my se zase rozhodovali, kam vyrazím v rámci výzvy 32 vrcholků Beskyd.
Původně jsem myslela, že bychom zašli k Satinským vodopádům a k Chladné vodě, ale Míša se pořád bojí bahna, takže jsme zvolili cestu po asfaltu.
Autem jsme to do Komorní Lhotky měli kousíček, Bronzíka jsme zaparkovali na parkovišti u kostela a vyrazili po žluté. Ušli jsme pár kroků a Berník nás přemluvil, ať se jdeme podívat na starý hřbitov u kostela. Kousek dále po trase jsme ještě udělali přestávku i u evangelického kostela a pak už jsme vyrazili vzhůru do kopce. Celou cestu nás doprovázel pes tulák, který tak různě poletoval mezi všemi turisty. Říkali jsme si, že je dobře, že Chilli zůstala doma, byla by z něho nervózní a my taky.
Samík si na výlet vzal náš starý foťák, protože se teď nějak nadchnul pro focení. Takže fotky z dnešního blogu budou hlavně od něho, Míša tentokrát nechával foťák většinou schovaný.
Míša si přesně pamatoval, že jsme tady už na výletě byli. Já si pamatovala jen kostely, ale pak už nic. Takže když Míša řekl, že dojdeme k restauraci Ondráš, nechtělo se mi věřit, že si to opravdu pamatuje. Ale došli jsme tam, ale na rozdíl od všech ostatních turistů jsme zamířili dále k vrcholku Goduly a pak taky ještě k Památníku vzniku 1. ČSR, který byl našim dnešním cílem.
Na lavičce jsme si tam dali svačinku a teplý čaj z termosek od Ježíška. A dokonce vykouklo i sluníčko. Samík s Míšou pak ještě vyrazili odlovit kešku, kterou jsme kupodivu ještě neměli ve sbírce. Protože se nám nechtělo vracet stejnou cestou, zpátky jsme šli dál po vrstevnici a pak se prudkým klesáním napojili na asfaltku o kus níže před rekreačním střediskem. Pak už jen zase projít kolem obou kostelů a už jsme byli zpátky u auta.
Byl to krásný výlet, na oběd jsme si za odměnu udělali hamburgery a odpoledne jsme doma už jen lenošili.








