(02.07.2022)
Ráno jsme se rozhodovali, co budeme podnikat, žádný konkrétní plán jsme neměli jen jsme věděli, že v městečku je velká sláva Gospa – převoz panenky Marie lodí z kapličky do místního kostela.
Nakonec vyhrála varianta, že obejdeme ostrov kolem dokola, a když se nám někde bude líbit, tak se tam vykoupeme. Ale nejprve jsme samozřejmě šli navštívit naše nové kamarádky želvičky.
Zpocení jsme byli už když jsme vyrazili. Všude v městečku byly kavárny plné lidí, kteří přišli na tu velkou slávu. Na protější straně u kapličky už jsme viděli, jak se průvod s panenkou naloďuje. My však pokračovali dále podél hezké pláže chodníčkem kolem moře. Místy to bylo ve stínu, což bylo moc příjemné. Šli jsme kolem skal, kde jediným přístupem do moře byl občas udělaný žebřík. Samík se ke každému šel podívat a já si říkala, že by bylo fajn se někde takto bez lidí okoupat. Kluci se na to ale moc netvářili, takže jsme šli dále. Zanedlouho jsme došli ke klasické oblázkové pláži se sprchami. Kluci hned nadšeně, že tady se budeme koupat.
Začali jsme se převlékat, ale bylo tam tolik lidí, že maminka z toho byla dost zklamaná, když pár metrů vedle byla možnost koupat se v přírodě bez lidí. Tatínek to na ní viděl, takže zavelel, že se půjde zpátky k prvnímu žebříku. Ufff a hurá 😁
Opatrně jsme Bernie a já vlezli do moře a bylo to parádní. Do té doby než nás Samík ze žebříku dobrácky neinformoval že vidí ploutev. No jen co jsme ji zahlédla, zmizela pod hladinou. Pecka, trochu jsem znejistěla, popadla Berníka a plavali jsme směrem k žebříku. Míša, který na rozdíl ode mě dobře vidí, mě informoval, že to je kačena na lovu a není se čeho bát. Samík se tedy odhodlal skočit do vody, ale dal tam asi 2 minuty a už vylezl na žebřík. Při výstupu si rozsekl koleno, takže s koupáním naštvaně skončil, že by ta krev mohla přilákat žraloky. Nepomohlo bohužel žádné přesvědčování, už jen seděl na žebříku a nadával. My jsme si ale skvěle zaplavali a osvěžení pokračovali dál kolem ostrova. Samíkovi se přes cestu přeplazil had, ještě, že až při cestě zpátky…
Viděli jsme ještě několik hezkých pláži a pak jsme došli zpátky k mostu, který spojuje starou a novou Rogoznici. A to už je pak jen kousíček zpátky na apartmán.
Dali jsme si oběd a odpolední siestu a vyrazili na pláž nalevo od apartmánu, tentokrát trochu dále, kde Samík při minulém průzkumu našel místečko, které vyhovuje všem jeho i našim požadavkům, tzn. oblázkový přístup do vody, dobré potápění a možnost skákání do vody. Užili jsme si to moc a byli u moře až do večera.
Po večeři jsme šli zase na návštěvu za želvičkami, kluci si je i vytáhli z výběhu a byli z nich nadšení. Samík dokonce prohlásil, že želvičky a Tinka (pejsek majitelů) jsou na celé dovolené nejlepší.
Míša pomáhal něco s mobily majitelů a dostali jsme červené víno. Už jsme se těšili na večer. Ale ještě než zaženeme děti do postelí, vyrazili jsme ještě do naší oblíbené cukrárny Tornádo na zmrzku. Samík bohužel nedostal, protože nesnědl večeři.
Byl kvůli tomu pěkně naštvaný, ale bohužel už se mu to za celou dovču nasbíralo, takže i když by maminka vyměkla, tatínek nepovolil. Pak ještě rychlý nákup v obchodě a na trhu a hurá zahnat kluky do postelí. My jsme si s Míšou udělali hezký večer s vínem a sýrem.
Marásci 