(03.07.2022)
Tak náš poslední celý den v Chorvatsku je tu. Zítra už jen balení a odjezd do Maďarska, kde přespíme ve stejném ubytování jako na cestě sem. Ráno jsme se vzbudilo, kluci se nasnídali, Maki sbalila věci na pláž, všichni se namazali ochranným krémem proti sluníčku a vyrazili jsme na pláž, kde už jsme jednou byli a kde Míša viděl při šnorchlování potopenou malou loďku. Samík ji chtěl taky vidět a tak jsme mu vyhověli i přesto, že my bychom vybrali asi jinou pláž.
Na pláži jsme se vystrojili a Míša se Samíkem plavali k potopené loďce. Voda byla nějaká jakoby kalná, jakoby do ní někdo vysypal pytle soli, která se právě rozpouští. Taky se dost střídala teplá a studená voda, opravdu, někde byla voda teplejší a najednou chladnější. Na vršku toho nebylo moc k vidění s tak jsme po zbytek dopoledne dováděli s balonkem, Samík zkoušel různé salta pod vodou a Bernik s radostí šnorchloval. Nicméně sluníčko bylo dneska nějak extra silné a dost nás pálilo, tak jsme šli kol poledne na apartmán.
Maki uvařila oběd – špagety, na kterých si všichni pochutnali. Po obědě jsme odpočívali, Míša a Berník to dokonce zalomili a usnuli. Pak jsme vyrazili na poslední koupání na blízkou pláž. Zaplavali jsme si, Berník opět šnorchloval a Samík nám předváděl, co všechno umí ve vodě. Moc mu to šlo a říkali jsme si, že ho zkusíme doma přihlásit někde na plavání.
Na apartmánu jsme se osprchovali, dojedli náš meloun a vydali se ještě do levandulového bludiště. Venku bylo zase dusno, ale zvládli jsme vystoupat do mírného kopce až k bludišti. To bylo dost poničené a levandule už byly odkvetlé, takže jsme si bohužel nemohli bludiště vychutnal v plné kráse. Odlovili jsme aspoň kešku, udělali společné foto a Maki s Berníkem si užili parádní západ slunce.
Cestou na apartmán si ještě Míša uřízl větvičku olivovníku, který zkusím doma zasadit do květináče. Po večeři už jsme jen lenošili, teda až na Maki, která už většinu věcí sbalila. Zítra ráno se tedy budeme loučit s Rogoznice a pofrčíme směrem domů – kam už se moc těšíme..
Marásci 