(04.07.2022)
Tašky sbaleny a nám zbývá už jen vše naložit do Bronzíka, rozloučit se s báječnými domácími a vyrazit na cestu směr Maďarsko. Poslední ahoj moři a už frčíme po dálnici směr Zagreb a dál k Maďarsku. Na odpočívadle jsme si dali rychlý oběd, mamka si pak skočila na záchod, a protože Berník, náš záchodkový turista, jí záviděl, musela si to zopáknout přes celé parkoviště v tom hicu ještě s ním.
Pak už cesta ubíhala rychle, před hranicemi s Maďarskem jsme ještě dotankovali plnou nádrž a bez zdržení dojeli až do Lenti. Po cestě nás ještě pobavilo „naše“ městečko Muraszemenye.
Chvilku jsme čekali na paní domácí, Berník se mezitím zabavil na pískovišti a nás pobavilo, že spolubydlící, kteří přijeli, tak měli taky Hyundai Tucson, takže Bronzík dneska bude spinkat vedle svého bílého bráchy.
Chvilku jsme si odpočinuli, a pak jsme vyrazili na procházku do městečka. Došli jsme do hezkého parku, kde je u cesty umístěný nápis s názvem města, které známe z Polska. Tenhle byl ale ještě lepší, protože sloužil zároveň jako dětské hřiště. Bernie se tam vyřádil, a pak už jsme šli do restaurace Denis, ve které jsme večeřeli už při cestě do Chorvatska.
Objednali jsme si pivko a tentokrát vybrali talíř pro dva a Samík si vybral smažené kuřecí dinosaury a smajlíky. No, byla to parádní bašta. I když člověk platí tisíce, neudělá mu to vítr v peněžence 😁
Teď už spokojeně odfukujeme s plnými bříšky na apartmánu a těšíme se domů a na Chilli.
Marásci 