Letošní začínající zima nás všechny skolila a takřka celý prosinec jsme byli na střídačku nemocní. Bernášek dokonce skončil i s antibiotiky a tak jsme byli trochu zoufalí, jak to bude vypadat na Vánoce. Naštěstí jsme ale přes svátky vydrželi všichni zdraví a parádně jsme si to užili.
Asi 10 dní před vánoci nasněžilo a my doufali, že sníh vydrží až do Štědrého dne, ale bohužel. Oteplilo se na 10 stupňů a my tak šli do kostela pro betlémské světlo za drobného mrholení a v blátě. Kostel byl nádherně vyzdobený a byly v něm vystaveny krásné betlémy. Vše jsme si prohlédli, zapálili betlémské světlo a vyrazili ještě nahoru na Zlaň na hřbitov. Bohužel tam jezdilo jedno auto za druhým, takže to nebyla moc příjemná cesta. To budeme muset ještě upgradovat. Přála bych si vytvořit nějaký hezký zvyk na Štědrý den, ale návštěva pražmovského hřbitova to nebude. Protože nám cestou světýlko zhaslo, stavili jsme se v kostele ještě jednou a tentokrát světlo dopravili až domů, i když to byla výzva, protože pěkně fučelo.
Kluci byli celí nedočkaví a já začala pomalu připravovat vše na štědrovečerní večeři. Kolem čtvrté hodiny odpoledne jsme se svátečně oblékli, prostřeli na stůl a užili si výborné jídlo. Letos to bylo tradiční – hrachová polévka a kapr s bramborovým salátem. Kluci měli filetu. Po večeři jsme se vydali vyčistit zuby a pak zpívat koledy, abychom dali Ježíškovi znamení, že už ho vyhlížíme. Po chvilce se ozval zvoneček… Už je to tu… Klukům se rozzářily oči a nedočkavě utíkali do obýváku. Byly tam… Pod stromečkem nás čekalo plno dárečků a tak jsme se nedočkavě vrhli na rozbalování. To bylo štěstí a radosti. Bernášek dostal krásné divadlo a Samíkovi se splnil sen v podobě Playstationu.
Všechny dárky jsme vyzkoušeli a pak už jsme vyrazili do postýlek, protože jsme měli před sebou náročné dny. Na první svátek jsme vyrazili nejprve za prababičkou Blaženkou, kde byl taky i děda Luděk. Pradědu Luďka jsem navštívila v domově už den před Štědrým dnem. Pak jsme pokračovali na sváteční oběd k babičce Věrce a dědovi Zdeňkovi. Tam za námi přišla i babička Libuška. Pak jsme se vrátili domů a šli ještě k Peťce, kde jsme se potkali se sestřenkami a tetou Zdenkou. Na druhý svátek jsme pak vyrazili do Ostravy za babičkou Irčou. Přišla tam i Monča s Beky, Domča byl bohužel nemocný, a tak byl s Lukym doma. Pak jsme ještě jeli za babičkou Olgou a dědou Jurou do Karviné. Byl tam i Jiřík s rodinou, takže si myslím, že letos jsme viděli skoro všechny. Za babičkou Janičkou a dědou Mirkem do Ostravy se chystáme v lednu.
Marásci 