Prašivá

(18.03.2023)

Domluvili jsme se s Terezkou, že za námi s Eliškou přijedou na víkend. Holky dorazily v sobotu, trochu se vybalily, a pak jsme všichni vyrazili na Prašivou. Vzali jsme kočárek a pro jistotu Míša na záda i krosnu, kdyby se Eli v krosně nelíbilo. Cesta ubíhala dobře, Eliška v kočárku usnula, takže jsme ukrajovali kilometr za kilometrem, ať stihneme být nahoře, než se Elišák probudí. U vodopádu si ale Bernášek prosadil přestávku a Eli už se kutala z pelíšku. Závěrečný úsek jsme tedy šli poněkud déle, ale vůbec to nevadilo, protože bylo moc hezky a krásně svítilo sluníčko. Nahoře jsme se zašli podívat k houpačce, udělali jsme pár fotek a u kostelíčku rozbalili piknik. Všichni se nadlábli a pak kluci ještě chtěli na hřiště, takže jsme udělali zastávku i tam. Pak už nás čekala cesta dolů. To bylo trochu náročnější, protože Eli nechtěla být ani v kočárku, ani v krosně, takže střídavě šla pěšky a nesla se u Terky v náručí. Ale zvládli jsme dojít domů, kde jsme si všichni dali zasloužený oběd.

Večer jsme uložili děti, povídali a pak taky vyrazili do peřin. Ráno bylo nutné doplnit absenci kofeinu, takže jsme my holky vzaly děti a vyrazili do Zrnka na kávičku. Děcka se vyblbly na koloběžkách a odrážedle. Pak už jen rychlý oběd a Terka s Eli vyrazily domů. My jsme si říkali, že by byla škoda nevyužít krásného odpoledne, a tak jsme se rozhodli udělat výlet za sněženkami.