(05.07.2023)
V lednu nám zemřel dědeček, který pocházel z jižního Slovenska, konkrétně z obce Velké Zálužie, proto mě napadlo, že bychom se tam mohli zajet podívat, ukázat klukům, kde je historie naší rodiny. Když jsem o svých plánech řekla rodině, tak se s nadšením přidal také taťka, ségra s Eliškou a Lucka s Ani.
Původní plán byl první den cesty navštívit Bratislavu, ale vyhodnotili jsme, že chození po městě nebude pro Terku, Elišku a taťku to právé ořechové. Proto se plány změnily a novou zastávkou po cestě do Velkého Žálužie se staly Bojnice.
Ráno probíhalo kupodivu překvapivě klidně. Chilli už byla na welness pobytu u tety Lilky a kluci tentokrát ani nezlobili. Možná to bylo tím, že jsme vstávali kolem páté ráno, možná se blýská na lepší časy…
Navigaci jsme měli připravenou, jen jsme zvolili cíl a vyrazili. Kupodivu nám propojení přes Android auto nezlobilo a my dojeli do Bojnic bez výpadku spojení mezi autem a mobilem. Parkoviště jsme našli bez problémů, sbalili jsme věci do batohů a šli k zámku, kde už čekala Lucka s Ani.
No a pak trochu stresu, kdy jsem se vracel pro mikinu od Maki do auta, jelikož součástí prohlídky zámku měla být i návštěva jeskyně. No ale dobře to dopadlo, u zámku jsme byli za chvíli a spatřili jsme i Lucku s Ani, které čekali vepředu ve frontě. Bylo nám trapné se předbíhat, a tak nakonec Lucka s Ani došly k nám dozadu na konec fronty.
Jelikož byla první středa v měsíci, měli jsme vstup zdarma. Super 🙂
Zbývalo počkat si zhruba půl hodinu ve frontě a mohli jsme se kochat prohlídkou zámku. Zámek byl nádherný, rozlehlý a i plný vymožeností (měli zde například výtah). Prohlídka zámku kluky, Maki I Lucku s Ani docela unavila, Míša se ale kochal a únavu nepociťoval.
Ko konci prohlídky do města dorazila i Terka s Eliškou a taťkou, ale ti šli rovnou do přilehlé zoo. Tam jsme se zanedlouho sešli a začali prohlídku moc pěkné zoo. Bylo vedro a prohlídka byla náročná, ale nakonec jsme ji všichni úspěšně zvládli. Míša měl nějaké štěstí na kadění, a když fotil zvířata, tak se mu podařilo zachytit slona i nandu pampového přímo při tom..
Ze zoo jsme ještě šli ještě do města, ale brzo jsme se rozešli a každý se se po své ose vydal do penzionu ve Velkém Zálužie, kde jsme měli zamluvený nocleh. Cesta byla v pohodě, teda krom Lucky, které se po dotankování pokazilo auto a dojela jen s omezenými otáčkami a rychlostí.
V penzionu jsme se ubytovali a šli rovnou na jídlo. Jídla byla dost a všechno bylo chutné. Nakonec to vyhrál Míša, který krom svého jídla dojedl těstoviny od Aničky, smažený oštěpok od Lucky a kuřecí řízek a hranolky od Berníka. No nažral se jak čuně a pak chvíli jen těžce oddychoval na pokoji.
Pomalu se blížil večer a my jsme stále měli energii, a proto jsme se šli projít ven. Nejprve jsme se pokoušeli neúspěšně najít hrob rodiny Balážiové, což se nám na místním hřbitově nepovedlo. Nicméně děda ví, kde hrob je, tak příště půjdeme na jistotu. Pak jsme se šli projít k místní pražírně kávy, která už byla sice zavřená, ale aspoň jsme si řekli, že ji musíme navštívit, když bude otevřená.
Pak už jen návrat na ubytování, sprcha, mytí zubů a pacifikace kluků, kteří se stále tvářili, že nemají dost.
Zítra máme v plánu navštívit akvapark a termály, ale ještě uvidíme, co bude, jelikož priorita bude dát do kupy Lucčino auto..
Marásci 