(18.08.2023)
Dneska jsme se rozhodli pro odpočinkový den, protože Berník začal v noci kašlat a já se bála, jestli jsme to trochu nepřehnali. Včera jsme podle hodinek nachodili něco přes 17 km a to je na šestiletého skřítka pořádný výkon.
Proto si kluci trochu přispali,v klidu jsme posnídali a vyrazili do městečka. Šli jsme do muzea Kaszubské kultury, které sídlilo ve staré tradiční budově. Paní na pokladně nám nabídla společnou vstupenku s muzeem Pucku na náměstí a říkala, že za Berníka nemusíme platit. Tak jsme to odsouhlasili a vyrazili na prohlídku. Hned na úvod nás čekala zařízená zubařská ordinace s vrtačkou na nožní pohon. No, zlatá moderní stomatologie. Prošli jsme si i tradiční zařízenou domácnost, kovárnu a výstavu zástěr.
Pak jsme rovnou vyrazili do muzea na náměstí. To už kluky tolik nezaujalo, bylo o různých válkách a obraně Pucku, bylo tam spoustu polského povídání, kterému jsme moc dobře nerozuměli. Takže největší úspěch mělo interaktivní převlékání pomocí Xboxu.
Po prohlídkách muzea jsme vyrazili k moři, šli jsme se podívat do rybářského přístavu a pak jsme promenádou došli až k městské pláži. Tam měla být kousek půjčovna kol, takže jsme jí zašli obhlídnout. No, ještě uvidíme, jestli sebereme odvahu a kola si půjčíme. Hned vedle půjčovny je lanový park, Bernie je nadšený a chce si to vyzkoušet, nakonec přesvědčíme i Samíka. Kluci dostanou postroje a jdeme na instruktáž. Instruktor přepíná do angličtiny, začínáme Samovi překládat, ale ten je dotčený, že tomu rozumí. Tak super. Zkusí si zkušební trasu a může vyrazit na trať. Berník bojuje s velkými karabinami, ale za chvíli už taky vyráží. Jsem psychická opora pro Sama, Míša zůstal s Berniem, protože občas potřebuje pomoct s přepnutím karabin.
Trať je opravdu náročná, žádná sranda a Samík má můj obdiv, jak to zvládá. Když sjede závěrečnou lanovku, jdeme povzbudit Berníka na závěr jeho dráhy. Pak už hladoví vyrážíme na oběd do pierogarny Maka i Woda, kterou měla maminka vyhlídlou v itineráři už z domu a doporučila nám ji i paní domácí. Maminka s tatínkem sází na klasiku a objednávají si pirohy, Berník si vybírá sladké naleśniki neboli palačinky a Samík po dlouhém rozhodování volí krokiet, což je plněná palačinka osmažená v trojobalu. Moc jsme si pochutnali.
Cestou zpátky na apartmán jsme objevili sklářské dílničky, ale ty si necháváme na jiný den. Zastavili jsme se ještě na místní tržnici pro hroznové víno a pak jsme v bytečku chvilku odpočívali.
Pak jsme vyrazili autem do Rewy, která je známá tzv. rewskou kosou – písečným výběžkem do moře. Pláž nebyla moc široká a z obou stran břehy omývalo moře.V dálce jsme viděli i základnu ponorek z druhé světové války. Došli jsme až na konec, moře jsme měli ze tří stran. Krásný zážitek.
Cestou k autu jsme si dali kroucenou zmrzlinu a Bernášek gofru. Pak už jsme zvládli jen sprchu, partičku kvarteta a Černého Petra a svalili se do peřin. Zítra nás čeká brzké vstávání a výlet do Gdynie.
Marásci 