Wisla, den druhý

(30.06.2024)

I když hlásili obrovská vedra, my jsme se vzbudili do zataženého rána. Bylo teplo, ale foukal silný vítr, takže pocitová teplota nebyla tak velká. Říkala jsem si, že to by mohl klapnout výlet do hor, který jsem kvůli horku chtěla odpískat.

Po výborné snídani, kterou jsme si dali v zimní zahradě, jsme se rozdělili. Velcí kluci šli hrát ping pong a Bernie šel do dětské herny, ve které je obří bazén s kuličkami a taky počítač s dětskými hrami, kde si oblíbil malování.

V 11 hodin byl pak pro děti přichystány program – malování zvířátek na dřevo. Bernie šel hned, po chvilce se přidal i Samík a nakonec sebral odvahu i taťka, kterého to bavilo nejvíce a strávil tam pak hodinu. Pak jsme si obuli tenisky a vyrazili na túru. Vymyslela jsem menší okruh, takže jsme vyrazili po modré a pak po zelené vzhůru podél česko polské hranice. Bernie hrozně brblal, stěžoval si na vedro i velký kopec, ale nakonec ho udobřily sladké maliny, které rostly podél cesty. V nejvyšším bodě stoupání na nás čekalo jako zjevení občerstvení. Kiosek uprostřed lesa, to je možné jen v Polsku. Bernie si vybral na posilněnou nanuk, Sam hranolky a my si dali krásně vychlazené čepované pivko. Míša nevěřil, že tady budou čepovat pivo, já nevěřila, že budou brát karty. Ale oboje byla příjemná skutečnost. Po osvěžující pauze jsme se museli kousek vrátit zpátky, protože cesta, kterou jsem původně chtěla jít, byla oplocená.

Po krátké cestě plné nádherných výhledů na polské Beskydy jsme sešli na vrchol sjezdovky. Dole byl náš hotel. Čekal nás už jen náročný sestup a byli jsme zpátky na pokoji. Rychle jsme se převlékli do plavek a vyrazili na bazén, na kterém jsme vydrželi až do večeře.

Po večeři jsme si s Míšou vzali ven na lehátka knížky a kluci si skákali na skákacích hradech. To byla pohodička. Pak už se dost zatáhlo, takže jsme se přesunuli na balkón. My si s Míšou otevřeli pivko a dívali se na přicházející bouřku. Blesk stíhal blesk, byla to nádherná podívaná. Já už jsem byla úplně K.O. a chtěla jít spát, ale kluci měli jiný názor. Už jsem se rozčílila a pak už byl konečně klid.