(08.01.2022)
V průběhu týdne Maki objevila výzvu 32 vrcholů Beskyd, která nás oba docela nadchla. Po prostudování jednotlivých variant a posouzení našich možností s kluky, jsme se rozhodli, že se místo třiceti dvou vrcholů pokusíme navštívit třicet dva vrcholků. Jednoduše řečeno méně náročnou variantu výzvy.
Nadešel víkend, venku mrazivé počasí, ale jinak jasno a z poza mraků občas vykukovalo sluníčko. Pojedeme někam na výlet, to je jasné. Míša vytiskl seznam vrcholků a po chvilce bylo jasno – vyrazíme na Hukvaldy. Sbalili jsme se relativně rychle, dokonce i kluci nezlobili tak moc, jako obvykle, a zanedlouho jsme jeli Bronzíkem na Hukvaldy. Zaparkovali jsme na novém parkovišti, stavili se do vyhlášené hukvaldské pekárny pro svačinu (preclíky a buchty) a vydali se k hradu.
Zvolili jsme příkrou naučnou stezku a u hradu jsme byli za chvilku. Kluci si dali preclíky, u toho jsme se kochali výhledem do okolí a pozorovali mládě nejspíše muflona, které se páslo opodál. Po svačince jsme se ještě vydali do hukvaldské obory. Cesta z kopce byla nenáročná a moc pěkná a byla lemována starými stromy zajímavých tvarů a obrovskými pařezy stromů, které se dnešních dní nedožily. Jeden strom nám náramně připomínal … – no posudťe sami co 🙂
Došli jsme až k altánku, kde už jsme si dali svačinu všichni, chvilku si odpočinuli a vydali se na cestu zpět. Berníkovi už byla zima a trošku brblal, ale k autu to nakonec zvládl. Před odjezdem jsme se ještě jednou stavili do pekárny a koupili si vynikající frgál, který jsme si dali odpoledne. Mňam.
Tak první z třiceti dvou vrcholků úspěšně zdolán a my se těšíme na další.
Marásci 